Každodenní mírné pití vína zlepšuje funkci jater

Od 16. století, kdy byl popsán poprvé vztah mezi pitím alkoholu a postižením jaterní funkce, straší lidstvo již celá staletí představa, že když budeme pít, skončíme jako alkoholici s jaterní cirhózou. V současné době už víme, že nejčastěji nepůsobí poruchu jaterní funkce pití alkoholu, ale nealkoholické příčiny, jako virové záněty (hepatitidy B a C), nadměrná tloušťka, dlouhodobé užívání některých léků, cukrovka, některé vrozené vady a srdeční městnání.

Alkohol, který je buněčný jed, odstraňují z těla játra. Když je ho nadměrné množství, může vyvolat ztučnění, zánět jater nebo až cirhózu. Jak velké dávky alkoholu jsou již játrům nebezpečné, se těžko odhaduje. Říká se, že u mužů by to mohlo být při pití vyšších než 60–80 g čistého alkoholu (přibližně 0,75 l vína), u žen 20–40 g čistého alkoholu denně. Přibližně v 90 % vzniká pouze ztučnění jater, u 10 % zánět. Obě tyto změny jsou schopny ustoupit bez následků. Cirhóza jater byla nalezena až při pití 130 g (skoro 2 lahve) denně, u mužů teprve po 10 až 20 letech. Ženy jsou na poškození jater citlivější a cirhóza se u nich může vyvinout již po 5 letech tohoto nezřízeného pití.

Alkoholického postižení jater se v žádném případě nemusí obávat ani dlouhodobí, každodenní pijáci malého a středního množství vína. Nejen, že nezpůsobí jaterní cirhózu, ale ukázalo se, že střídmé, každodenní pití může být pro játra dokonce příznivé. Vyplynulo to z velké studie, publikované v roce 2002, která zahrnovala 30 630 osob. Prokázala, že osoby, které pily nadměrné množství, víc než 5 alkoholických drinků denně, měly ve srovnání s abstinenty zvýšené riziko vývoje postižení jater. Když ale srovnali jednotlivé druhy alkoholu, zjistili, že postižení jater je výrazně nejmenší, když se pije víno a ne ostatní druhy alkoholu, včetně piva.

To vzbudilo patřičný zájem a další studie již byly zaměřeny přímo na účinek pití malého a středního množství vína na jaterní funkce. Zjistily, že hodnoty ALT, které ukazují, jak játra fungují a měly by být nízké, se po pití 2–4 dl vína statisticky významně zlepšovaly. Bylo to jak u osob se zvýšenou, tak u osob s normální výchozí hladinou ALT. Další výzkum objevil, že také posuzování jaterní funkce podle analýzy vzorků jaterní tkáně (jaterní biopsie) ukázalo, že dlouhodobé pití středního (okolo 4 dl vína), ale ne malého množství alkoholu, má ochranný účinek na závažnost již diagnostikovaného poškození jater. Také několik studií z Japonska ukázalo jednoznačně příznivé působení každodenního pití mírných nebo středně velkých dávek alkoholu na jaterní funkci i a na již existující jaterní onemocnění.

Dobře víme, že pití malých objemů alkoholu snižuje výskyt srdečního selhávání, infarktu myokardu i jeho opakování, je menší výskyt mozkové mrtvice a úmrtnosti při vysokém krevním tlaku, menší výskyt cukrovky a nižší riziko úmrtí na její cévní komplikace. Malé denní dávky alkoholu rovněž snižují celkovou úmrtnost a prodlužují lidský věk při zachování nejen lepší tělesné, ale také duševní funkce.

Teď byly tyto doklady o příznivém zdravotním účinku alkoholu rozšířeny o průkaz, že každodenní pití malého množství vína játrům neškodí, ale naopak jim prospívá.

Prof. MUDr. Milan Šamánek, M.D.
DSc., F.E.S.C. Doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. 

Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit