Pálava

PálavaZkratka: Pa
Synonyma: -
Tradiční oblasti: Morava

Keř: středně bujného růstu, hustší olistění
Listy: střední velikosti, pětilaločné
Hrozny: středně velké, kónické, mírně křídlaté
Bobule: šedočervené, poněkud oválné, s tuhou slupkou, šťavnaté s tramínově kořenitou chutí

Stáří a původ: mladá odrůda, Morava
Odrůda byla vyšlechtěna v sedmdesátých letech 20. století Ing. J. Veverkou ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a později v Perné křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau.

Období sklizně: od přelomu září a října
Zrání odrůdy je středně pozdní. Pálava plodí pravidelně a sklizně jsou vyšší nežli u Tramínu. Hrozny dosahují velmi dobré cukernatosti a je možné získávat přívlastková vína vyšších stupňů.

Víno

Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenitá plnost bývá nižší. Pro příjemnost chuti je nutné zachovat dostatečný obsah kyselin.

Barva: zlatožlutá
Vůně: aromatické látky typu Tramínu doplněné o vanilkové tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu
Ve vůni a chuti můžeme hledat: koření, muškát, vanilku

Vhodnost ke skladování: střední

Stolování:
Podává se podobně jako Tramín k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k ovčím či kozím sýrům.

Co říká encyklopedie?

Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm

Pálavaodrůda moštová pro bílá vína třída I B

Synonyma a cizí názvy: „Palava“.

PálavaPůvod a rozšíření: Je to česká odrůda, která vznikla v roce 1953 křížením odrůd „Tramín červený“ x „Müller Thurgau“ na Šlechtitelské stanici Velké Pavlovice. Ing. Veverka vybral semenáč č. 0104, který svými vlastnostmi vynikal nad ostatními. Klonové potomstvo tohoto semenáče bylo pak sledováno na různých lokalitách, zejména na Šlechtitelské stanice Perná. Výsadby této odrůdy jsou hlavně na jižní Moravě v obcích Perná, Lechovice, Hrušky a Čejkovice. Na Slovensku se dosud pěstuje jen ojediněle. Do Listiny povolených odrůd byla zapsána v roce 1977.

Morfologický popis

Včelka: Je zelená, ochlupení je výrazně bělavé, se slabě načervenalými okraji.

Vrchol letorostu: Je značně ochlupený až plstnatý, bělavý, s karmínově červeným lemováním okrajů. Stonek je převážně zelený se slabě karmínovým odstínem.

List:
Je středně velký, většinou mělce pětilaločný. Povrch čepele je neurčitě zvlněný, kožovitý. Rub listu je hustě ochlupený. Řapíkový výkrojek je nejčastěji uzavřený bez průsvitu nebo s úzkým eliptickým průsvitem. Řapík je krátký až středně dlouhý.

Květ:
Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.

Hrozen:
Je středně velký, 100–160 mm dlouhý (průměrná hmotnost 169 g), kuželovitý, někdy křídlatý.

Bobule:
Je středně velká, průměrně 14 mm dlouhá (průměrná hmotnost 1,1 g), kulovitá, světle červená, s šedým nádechem. Slupka je pevná, dužnina šťavnatá, aromatická, s výraznou kořenitou tramínovou příchutí.

Semeno:
Je hruškovité, středně velké. Zobáček je středně dlouhý.

Jednoleté dřevo - réví:
Je tmavohnědé, čárkované tečkované.

Zimní pupeny:
Jsou malé.

Biologické a hospodářské vlastnosti

Začátek rašení: Je raný, v první polovině dubna, dříve než u „Tramínu červeného“.

Růst:
Je střední až bujný.

Odolnost proti zimním a jarním mrazům:
Proti zimním mrazům je středně odolná, proti jarním je citlivá pro rané rašení.

Odolnost proti chorobám:
Je náchylná na oidium, neboť keře jsou dosti husté (zálistky). Ostatními houbovými chorobami je napadána průměrně. Citlivější je na vadnutí třapiny. V ročnících s nepříznivým podzimním počasím hrozny napadá Botrytis cinerea.

Odolnost proti škůdcům:
Je v běžných mezích.

Kvetení a opylení:
Kvete ve druhé dekádě června.

Zrání:
Začíná ve druhé polovině srpna, sklizeň je pozdní, ve druhé dekádě října.

Výnos a kvalita hroznů:
Výnosy jsou pravidelné, průměrně 8 až 11 t/ha. Obsah cukru je 19–21 °NM, obsah kyselin v moštu se pohybuje od 7 do 11 ‰. Nízký obsah kyselin je hlavně v jižních rajónech.

Vína:
Mají velmi dobrou jakost, jsou plná, harmonická, kořenitá, s výrazným aróma. Ležením v láhvi se dosahuje charakter i kvalita tramínového vína. Jsou vhodné i do směsí s neutrálními, méně kvalitními víny, jimž dodají buketnost.

Pěstitelské požadavky

Poloha a půda: Na polohu má vyšší nároky, neboť dřevo pomaleji vyzrává. Vyhovují jí středně těžké půdy, výživné, záhřevné, dostatečně zásobené vodou. Na suchých stanovištích bývají hrozny řídké, sklizně nižší a kolísavé.

Podnož:
Většinou se pěstuje na Vitis berlanderi x Vitis riparia Kober 5 BB. Na hlubších půdách je vhodnější SO 4, popřípadě Teleki 5 C.

Řez a vedení:
Nejvíce se pěstuje na rýnskohesenském vedení. Vhodné je rovněž vysoké vedení s řezem na tažně, se zatížením 8–10 oček na 1 m2.

Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů

Odrůda „Pálava“ vhodně doplňuje sortiment pro výrobu aromatických a kořenitých vín. Z pěstitelského hlediska se cení hlavně pravidelná a spolehlivá sklizeň, která vysoko překonává odrůdu „Tramín“. Pro její technologické i pěstitelské vlastnosti je třeba jí věnovat větší pozornost ve velkovýrobě i u drobných pěstitelů.

Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit