Rulandské šedé

Rulandské šedéZkratka:
Synonyma: Roučí šedé, Pinot gris, Tokay d’Alsace, Malvoisie, Pinot grigio, Ruländer, Grauer Burgunder, Grauer Riesling, Tokayer, Piros kisburgundi, Szürkebarát, Rulandac Sivi, Crvena Klevanjka
Tradiční oblasti: Francie, Německo, Čechy, Morava, Maďarsko

Keř: středního růstu i olistění
Listy: středně velké, málo dělené, slabě třílaločné, s krabatým povrchem a řapíkovým výřezem ve tvaru V
Hrozny: malé, nedělené, válcovité, velmi husté, s krátkými stopkami
Bobule: malé, kulaté, šedočervené až šedomodročervené se slabou slupkou, neutrální, sladké chuti

Stáří a původ: stará odrůda, pravděpodobně Francie
Původní francouzský název je Pinot gris, v Itálii se nazývá Pinot grigio. V Německu je to Ruländer podle obchodníka s vínem J. S. Rulanda, který rozšiřoval odrůdu v oblasti Falc. Někdy se v Německu setkáváme s označením suchých vín jako Grauburgunder a vín se zbytkem cukru jako Ruländer. V Maďarsku Szürkebarát (šedý mnich), podle mnichů cisterciáků, kteří na přání císaře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. V Alsasku je nazývána Tokayer. Původní český název je Roučí šedé. Pinot gris vznikl mutací z Pinot noir a je rozšířen po celém světě.

Období sklizně: od poloviny října

Víno

Od vín Rulandského šedého se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín.

Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti, a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu.

Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým Pinot grigio z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu. Pinot gris se v menší míře rozšířil i do zámoří, odkud přicházejí jeho vína ovocných vůní.

Barva: zlatožlutá
Vůně: neutrální, ovocné tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, hebká, s vysokým extraktem
Ve vůni a chuti můžeme hledat: pomeranč, med, botrytické tóny, jablka, hrušky, mango, květiny, někdy i kozí pysk

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Vína Rulandského šedého doprovázejí nejčastěji hutná a kořeněná jídla nebo rybí speciality. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům. Suchá vína se hodí k těžší úpravě drůbeže nebo k hustším polévkám.

Co říká encyklopedie?

Rulandské šedéText viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm

Rulandské šedéodrůda moštová pro bílá vína třída I A

Synonyma a cizí názvy: „Klevner“, „Pino seryj“, „Burgunder grauer“, „Ruländer“, „Pinot gris“, „Szürkebarát“, „Piros kisburgundi“, aj.

Původ a rozšíření: Je pupenovou mutací „Burgundského modrého". Vznikla s velkou pravděpodobností v Burgundsku, odkud se rozšířila do celé Francie, zvláště do oblasti Champagne. Pěstuje se téměř ve všech vinařských státech Evropy, ale vždy jen v omezeném rozsahu a jen v některých speciálně zaměřených rajónech. V České republice nemá významnější zastoupení, i když v některých lokalitách poskytuje prvotřídní vína. Je zapsána do Listiny povolených odrůd od roku 1941. V současné době byly v roce 1985 povoleny klony PO-V-2 a PO-49/207.

Morfologický popis

Včelka: Je hustě ochlupená až plstnatá. Okraje vrcholových lístků jsou intenzívně červené.

Vrchol letorostu:
Je otevřený, hustě ochlupený až plstnatý. Stonek je hnědě červenozelený.

List:
Je středně velký, okrouhlý, širší než delší, s hluboko síťovitě zvlněným povrchem. Čepel je mírně trojlaločná, téměř nedělená. Rub je holý. Řapíkový výkrojek je otevřený, tvaru V. Řapík je středně dlouhý.

Květ:
Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.

Hrozen:
Je malý, průměrné délky do 100 mm (průměrná hmotnost 120 g), kuželovitý, velmi hustý, nedělený. Stopka je krátká.

Bobule:
Je malá, 11–12 mm dlouhá (průměrná hmotnost 1,1 g), kulatá, šedočervená až šedomodro-červená. Slupka jse slabá až středně pevná. Dužnina je rozplývavá. Chuť má velmi sladkou.

Semeno:
Je hruškovitého tvaru. Je středně velké, hnědé. Zobáček je zahnutý.

Jednoleté dřevo:
Dobře vyzrává. Povrch má hladký, červenohnědé barvy.

Zimní pupeny:
Jsou malé, tupé.

Biologické a hospodářské vlastnosti

Začátek rašení: Je středně raný (polovina dubna).
Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Dřevo je poměrně odolné. Raně raší a bývá poškozována jarními mrazíky.

Odolnost proti chorobám:
Proti peronospoře a oidiu, červené spále a černé skvrnitosti je poměrně odolná.

Odolnost proti škůdcům:
Je v běžných mezích.

Kvetení a opylení:
Kvete ve 2. dekádě června. Trpí opadáváním květů hlavně v úrodných půdách a na nevhodné podnoži.

Zrání:
Začíná ve 2. dekádě srpna. Sklizeň hroznů je středně raná, bývá ve 3. dekádě září.

Výnos a kvalita hroznů:
V podmínkách ČR poskytuje nízké výnosy. Jen nově povolené klony plodí výrazně lépe (9–10 t/ha), zvláště v dobrých polohách a půdních podmínkách. Obsah cukru je nad 20° NM, obsah kyselin v moštu 8–9‰.

Vína:
Jejich kvalita je vysoká nejen v důsledku vysoké cukernatosti hroznů, ale i vysokým obsahem extraktivních látek. Z této odrůdy se v mnohých oblastech a ročnících provádějí pozdní sklizně, z nichž se vyrábějí vína, která připomínají chutí tokajské výběry.

Pěstitelské požadavky

Poloha a půda: Pěstuje se v prvotřídních vinařských oblastech, na mírných jižních svazích, s hlubokými, dostatečně vododržnými půdami, s vyšším obsahem CaCO3. Nesnáší mělké, suché půdy.

Podnož:
Pro velmi dobré půdní podmínky se doporučuje Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 125 AA, stejně jako SO4, přípdně i Teleki 5 C. Podnož Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB není vhodná.

Řez a vedení:
Nejlepší je vysoké vedení s řezem na delší plodonosné dřevo, kde se docílí i vyšší obsah kyselin, které příznivě ovlivňují harmonickou chuť vína. Plodné selektované klony se mohou pěstovat i v kordónových tvarech s řezem na čípky.

Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů

Patří jen do nejpříznivějších poloh a hlubokých a úrodných půd, kde je možné získat dobré výnosy a vysokou kvalitu. Proto je třeba pro tuto odrůdu vymezit přísnou rajonizaci a věnovat jí velkou pozornost z hlediska selekce klonů. Za těchto předpokladů je vhodná do velkovýsadeb i pro drobné pěstitele.

Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit