Ryzlink rýnský

Ryzlink rýnskýZkratka: RR
Synonyma: Starosvětské, Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, Graševina, White Riesling, Johannisberg, Gentil Aromatique, Roháč
Tradiční oblasti: Německo

Keř: středního až bujného růstu, letorosty vzpřímené
Listy: středně velké, kruhovité, pětilaločné, s vrásčitým povrchem
Hrozny: malé až střední, u dobrých klonů husté a křídlaté
Bobule: zelenožluté, malé, kulaté, s pevnou slupkou a jemně aromatickou dužninou

Stáří a původ: stará odrůda, Německo
Pěstování Ryzlinku rýnského je možné doložit v Německu od roku 1435. Odrůda však nebyla příliš oblíbena a pěstovala se jen ve směsi s jinými odrůdami, kdy nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními příliš brzy.
Teprve v 18. století byla odhalena vysoká hodnota této odrůdy a přišlo se na to vlastně náhodně. V roce 1775 přivezl kurýr do benediktinského kláštera v Johannisbergu v Porýní s velkým zpožděním povolení ke sběru hroznů od převora benediktinského řádu, který sídlil ve Fuldě. Mniši v Porýní čekali trpělivě na povolení, přestože již velká část hroznů byla napadena ušlechtilou plísní šedou. Při sklizni pak zpracovali zdravé hrozny odděleně od hroznů nahnilých. Jaké bylo jejich překvapení, když z hroznů napadených ušlechtilou plísní byl ten nejlepší Ryzlink, jaký do té doby ještě nikdo nepil.
Současné genetické studie ukazují, že Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilým křížencem odrůdy Heunisch a semenáče Tramínu. Dnes se Ryzlink rýnský pěstuje po celém světě a je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína. Nejvíce jsou ceněny vyšší kvalitativní třídy vín přívlastkových.

Období sklizně: od konce října
Hrozny se sklízejí velmi pozdě a jsou vhodné pro výrobu ledových vín.

Víno

V chuti ryzlinkových vín hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku.

Barva: světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny
Vůně: široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena.
Chuť: Od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti.
Ve vůni a chuti můžeme hledat: broskev, jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečná ke studeným předkrmům a telecímu masu. Pozdní sběry se hodí k pstruhům i jiným rybám v různých úpravách. Sladké výběry doprovázejí dobře dezerty. Vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k dlouhému posezení s malým zákuskem.

Co říká encyklopedie?

Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm

Ryzlink rýnskýodrůda moštová pro bílá vína, třída I A

Ryzlink rýnskýSynonyma a cizí názvy: „Lipka“, „Starosvětské“, „Risling rejnskij“, „Weißer Riesling“, „Rheinriesling“, „Petit Riesling“, „Gentil aromatique“, „Rajnai rizling“ aj.

Původ a rozšíření: Pravděpodobně vznikla v Porýní jako semenáč plané révy vinné Vitis vinifera var. sylvestris. Původ „Ryzlinku rýnského“ je sice nejasný, ale je jisté, že do ostatních států Evropy se rozšířil z Německa, kde je nejzákladnější odrůdou celého vinařství. Pěstuje se hlavně ve Francii, Švýcarsku, Rakousku, Jugoslávii, Maďarsku, Rumunsku a v mnohých republikách bývalé SSSR. Je pěstována ve všech vinařských olastech České republiky. Patří mezi naše nejkvalitnější odrůdy. Je zapsána do Listiny povolených odrůd od roku 1941. V současné době ji prezentuje pět v roku 1985 povolených klonů: PO-27/5, VP-20/9, PO-90/12, VP-23/9 a PO-89/12.

Morfologický popis

Včelka: Je zelenavě bělavá, výrazně ochlupená, okraje má jemně načervenalé.

Vrchol letorostu:
Je otevřený, silně ochlupený, bělavý, s bronzovým nádechem. Stonek je zelený, na sluneční straně hnědě červenozelený

List:
Je středně velký, okrouhlý, zviněný, velmi tuhý. Čepel je výrazně pětilaločná, doplňující výkrojky jsou slabě viditelné. Rub listu je středně hustě ochlupený. Řapíkový výkrojek je nejčastěji uzavřený. Řapík je středně dlouhý.

Květ:
Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.

Hrozen:
Je malý až střední, průměrně 105 mm dlouhý (průměrná hmotnost 110 g), velmi hustý, s krátkou stopkou. Je válcovitý. Hlavní vřeteno třapiny má při základu dvě křidélka.

Bobule:
Je malá až střední, průměrné délky 13 mm (průměrná hmotnost 1,2g), kulatá, žlutozelená, na sluneční straně se zlatohnědým líčkem s hnědými tečkami. Slupka je pevná. Dužnina je značně řídká. Chuť je aromatická.

Semeno:
Je světle hnědé, hruškovitě kulovité. Zobáček je krátký, tlustší.
Jednoleté dřevo - réví: Je kaštanově hnědé, po celé délce žlábkovitě tečkované. Raně a dobře vyzrává.

Zimní pupeny:
Jsou menší až střední, zahrocené.

Biologické a hospodářské vlastnosti

Začátek rašení: Je středně pozdní (ve 3. dekádě dubna).

Růst:
Je silný.

Odolnost proti zimním a jarním mrazům:
Velmi dobře odolná zimním mrazům a vlivem pozd-ního rašení i jarním.

Odolnost proti chorobám:
Odolnost proti peronospoře, oidiu a černé skvrnitosti je poměrně dosti dobrá. Botrytis cinerea napadá více třapinu než bobule, hlavně při přehnojení dusíkem. Vyskytují se více svinutka, roncet, lemování žilek (grapevine veinbanding) a mělnická mozaika (grapavine Melnik mosaic).

Odolnost proti škůdcům:
Je vyhledávána obaleči.

Kvetení a opylení:
Kvete ve druhé dekádě června. Opadavost květů se řeší selekcí neopadavých klonů.

Zrání:
Začíná ve 3. dekádě srpna. Dozrává pozdě, v 1. - 2. dekádě října.

Výnos a kvalita hroznů:
sklizně jsou pravidelné a výsadby z klonového materiálu poskytují výnos i nad 10 t/ha. Obsah cukru je 15–19 °NM, kyselin v moštu 10–14‰.

Vína:
Jsou vynikající jakosti vlivem harmonického obsahu cukru i kyselin v moštu. Mají specifický buket. V Německu se podle doby sklizně vyrábějí velmi rozdílná vína.

Pěstitelské požadavky

Poloha a půda: Je velmi náročná na polohu. Žádá výslunné, teplé svahy do 220 m n. m. Na půdu nemá velké nároky. Roste prakticky ve všech půdách, od mělkých, kamenitých, až po hluboké, hlinité, popř. i částečně jílovité. Nesnáší vyšší obsah vápníku a velmi těžké, studené, jílovité půdy. Sucho snáší dobře.

Podnož:
Vitis berlanderi x Vitis riparia Kober 5 B se doporučuje výhradně do chudých půd, kdežto do úrodných půd SO 4, Teleki 5 C a Kober 125 AA.

Řez a vedení:
Je vhodná pro střední a vysoké vedení. Při větších vzdálenostech výsadby se provádí řez na dlouhé tažně, při zatížení 10 - 12 oček na 1 m2. Hodí se však i na velké kordónové tvary s řezem na střídavé čípky a dlouhá kordónová ramena, v dostatečně vlhkých půdách.

Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit