Terroir Club

Logo Terroir



Motto: Terroir je objektivní vliv podloží, půdy, počasí, vody, slunce. Odrůda, klon, práce ve vinici jsou lidské vlivy. Terroir nemůže vysvětlit vše, ale prostě existuje.




 

Výsledky výzkumu sledování distribuce stopových prvků a minerálií z půdy až do vína z pěti viničních tratí Znojemska, ze kterých vyrábí Znovín Znojmo vína, která jsou součástí i tohoto katalogu. Vybráno z výsledků firmy Geomin, kterou si u ní zadalo Ministerstvo životního prostředí ČR.

Úvodem

Globalizace současného světa umožňuje snadnou přepravu potravin na velké vzdálenosti prakticky po celém světě. Vyvstává pak otázka jejich původu, neboť zemědělci se pak nezřídka setkávají s problémem, že jim je přisuzována produkce, která nebyla na jejich pozemcích vypěstována. V případě špatné kvality této jim přisuzované produkce pak ztrácí na obchodní pověsti a musí se bránit nařčení. Rovněž tak i samotní spotřebitelé preferují kvalitní potraviny a projevují proto zvýšený zájem o poznání jejich původu. Geografický původ vína
je významným ukazatelem kvality vína, komerční hodnoty vína a oblíbenosti u spotřebitelů.

V tomto zajímavém výzkumu bylo sledováno: složení půdy a následně rozbory vína, tedy souvislost transferu těchto látek do vína.

Sledovány byly tyto viniční tratě:

Rozbory půdy

Půda je obvykle jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují přirozený obsah prvků v hroznech a víně. Prvky se uvolňují z geologického podložímatečné horniny do půdy a z půdy jsou přijímané kořeny révy vinné. V rámci řešeného projektu bylo odebráno z hloubek cca 50 cm celkem 25 vzorků zemědělsky využívaných půd z pěti vybraných lokalit a na třech vybraných lokalitách realizován vrt do hloubky cca 7 m. Z každého vrtu bylo odebráno po 4 ks vzorků ze zastižených půdních profilů. Všechny vzorky byly analyzovány na širokou škálu prvků a po jednom vzorku z každé lokality i na izotopový poměr 87Sr/86Sr. Analýzy byly vyhodnoceny pomocí souboru statistických metod.

Všechny odebrané půdní vzorky byly usušeny při pokojové teplotě, přesítovány na sítě 2 cm, homogenizovány,
kvartovány a z jednoho kvartu odsypán poddíl cca 20 g, který byl odeslán do Kanady do laboratoří ACME Laboratories Ltd. na chemickou analýzu.

Stanoven byl obsah celkem 11 oxidů (SiO2, Al2O3, Fe2O3, MgO, AaO, Na2O, K2O, TiO2, P2O5, MnO, Cr2O3),

47 stopových prvků (Ni vázaný na silikáty, Sc, Ba, Be, Co, Cs, Ga, Hf, Nb, Rb, Sn, Sr, Ta, Th, U, V, W, Zr, Y, La, Ce, Pr, Nd, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Ho, Er, Tm, Yb, Lu, Mo, Cu, Pb, Zn, Ni, As, Cd, Sb, Bi, Ag, Au, Hg, Tl a Se), celkový obsah uhlíku a síry a ztráta žíháním.

Stejným způsobem byly připraveny i vzorky pro izotopovou analýzu, která byla provedena v laboratoři ČSAV ČR (Mgr. Lukáš Ackerman, PhD.). Výchozím materiálem však nebyl jeden vzorek, ale kompozitní vzorek vzniklý sesypáním vzorků odebraných z 2–5 bodů. Cílem bylo zachytit variabilitu půdního materiálu na lokalitě.

Rozbory vín

Multielementární složení vína je ovlivněné rozpustností anorganických sloučenin v půdě a prvky analyzované ve víně odráží geochemii půdy.

Výsledky analýz vín byly získány od doc. Ing. P. Pavlouška, Ph.D ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Soubor tvoří analýzy 45 vzorků, ve kterých bylo stanoveno 9 stopových prvků a minerálií (B, Cu, Fe, Mg, Na, Zn, P, K, Ca), 4 izotopové poměry ((D/H) I, (D/H) II, 13C, 18O) a 10 organických komponent (ethanol, glycerol, L,D-2,3-butandiol, meso-2,3-butandiol, kyselina citronová, vinná, jablečná, jantarová, mléčná a octová).

Analýzy byly provedeny na deseti odrůdách révy vinné (Kerner, Sauvignon šedý, Tramín, Pálava, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Sauvignon a Rulandské modré), jejich hrozny byly vypěstovány na pozemcích sledovaných pěti lokalit. Mimo výše uvedené analýzy byly u jednoho vzorku
vína z každé lokality (4× Tramín, 1× Sauvignon ze Šobesu) změřeny v laboratoři České akademie věd poměry izotopů 87/Sr/86Sr. Měření prováděl Mgr. L. Ackerman Phd z Geodetického ústavu Akademie věd ČR.

Výsledky Obsahují mnoho rozsáhlých tabulek a grafů, které jsou důležité pro identifikaci geografického původu
vína. Zajímavá z pohledu milovníka vín je otázka přechodu stopových prvků a minerálů z půdy do vína. Výsledky potvrzují, že typickou „minerální“ dochuť ve vínech, vytváří pravděpodobně kyselina jantarová, která vzniká v průběhu alkoholového kvašení a že přechod těchto látek z půdy do vína je malý s výjimkou fosforu, který byl v dobách první republiky často brán jako jeden z ukazatelů kvality vína. Prvky mohou být významné jako dobrý indikátor původu vína, protože nejsou metabolizované nebo modifikované během výroby vína.

Uvádíme alespoň jednu jednoduchou tabulku se zajímavými výsledky:

Koeficient biakumulace jednotlivých stopových prvků a minerálií ve vínech na Znojemsku:

Prvek Havraníky
Staré vinice
Stošíkovice
na Louce
U tří dubů
Podmolí
Šobes
Slup –
Dyjákovičky
Dívčí vrch
Dyjákovice
Vinohrady
Medián Průměr
Fe 0,000016 0,000006 0,000003 0,000011 0,000000 0,000006 0,000007
Mg 0,0063 0,0156 0,0096 0,0029 0,0009 0,0063 0,0071
Na 0,0134 0,0104 0,0035 0,0095 0,0045 0,0095 0,0083
Zn 0,0063 0,0143 0,0061 0,0053 0,0909 0,0063 0,0246
P 0,1733 0,1266 0,0587 0,1731 0,0029 0,1266 0,1069
K 0,0311 0,0280 0,0189 0,0313 0,0305 0,0305 0,0280
C 0,0068 0,0156 0,0036 0,0005 0,0014 0,0036 0,0056

Schopnost přijímat prvky je vyjadřována pomocí tzv. koeficientu bioakumulace, daného poměrem obsahu prvku v příjemci a obsahem ve zdroji (v našem případě víno a půda). Koeficienty biakumulace mají všeobecně nízké hodnoty a ukazují, že do vína přechází z celkového obsahu v půdě pouze velmi malý podíl. Nejlépe je na tom fosfor, v jehož případě do vína přechází desetina množství obsaženého v půdě.

Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit