Malíř vinařského světla – Alan Majer

Výtvarník Alan Majer, člověk ryzího srdce, citlivého a vnímavého zobrazení vinařů a vína, našel v čase svého vojančení novou tvůrčí inspiraci. Po létech impresionistické tvorby, v době prožité ve vinorodné znojemské vinařské podoblasti, zvolil i nový směr.

Navždycky mu učarovaly viničné plochy, zdobící krajinu, viničné sklepy – roztroušené za humny i mezi chaloupkami a mezi upracovanými vinaři. Zušlechtily mu chuť i barvy celého jeho vidění. Majer dal podobu rázovité „Madoně vína“, pevným moravským vinařům, spojil si slunce s odrazem světla s bobulí vinné révy. Jeho obrazy umějí vyprávět a jsou sdělné, proto si našly své milovníky doma i v zahraničí, tři dokonce za mořem. Dává jim i příhodné názvy – Konec rautů, Milenci ve stínu, Konec Fanfána. Má v paměti přilnutí k vinici Šobes, k nepředstavitelně krásným jaroslavickým večerům před západem slunce.

„Jsem sice rodilý Pražák, ale Znojemsko a jeho vinice a jeho víno mi změnili svět kolem mne. Žijí tu podle mne trochu jiní lidé, hlavně dívky a ženy se nám v čase mládí představovaly jinak, než kdekoliv jinde. Snad i to víno na to mělo už tenkrát svůj velký vliv. A pokud jde o můj vztah k vínu? Dávám přednost bílým suchým znovínským vínům, Veltlínskému zelenému, Ryzlinku a konečně i nádhernému vínu – Müller Thurgau.

Nejsem znalec vína, rád usedám k vínu s dobrými lidmi a oceňuji, když mi zachutná. Jsem šťasten, že moje obrazy zdobí i výtvarnou Galerii a salon Znovínu ve znojemském Louckém klášteře.“ Alan Majer v jednom ze svých obrazů, který nazval „Konec Fanfána“, vyjádřil okouzlení vztahu ženy k muži v podobenství muže, uvězněným v ptačí kleci. Nad nimi se ale vznášejí andělé a pijáci vína, jakoby dvě strany velkého celku.
„Maluji sny a víno k tomu po celý život patří,“ – vyznává se Alan Majer nejen svou láskou k umění, ale i k blahoslavenému vínu.

Text a foto: Zdeněk Hrabica
Alan Majer: „Vinařské světlo“, 2012, olej, plátno 55 x 70 cm