Archeolog Bohuslav Klíma má důkazy, že vinnou révu pěstovali na Znojemsku již Velkomoravané

Docent Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Bohuslav Klíma provádí archeologický výzkum na znojemském Hradišti takřka tři desítky let, tedy polovinu svého života. Se svými studenty zde objevil nejen mnoho artefaktů z této doby, ale i důkazy o pěstování révy vinné na velkomoravském hradišti.

Můžete přiblížit tyto nálezy?
Stopy vinné révy jsme našli na několika místech tohoto rozsáhlého hradiště – jak v sídlištním prostředí uvnitř opevněného areálu, tak i v některých hrobech zkoumaného centrálního pohřebiště. Zrnéčka vinné révy jsme objevili poprvé asi před deseti roky při výzkumu centra opevněného hradu, kde jsme je zachytili mezi střepy a dalšími velkomoravskými artefakty na podlaze, v rohu jednoho z mírně zahloubených domů – polozemnice. Nacházela se poměrně hluboko, asi 70 centimetrů pod dnešním povrchem, takže se nedá předpokládat, že by se tak hluboko dostala nějakou jinou cestou. Z těchto důvodů jsme přesvědčeni, že tato zrnéčka – více jak 20 kusů – s největší pravděpodobností náleží velkomoravskému období. Dále jsme je také objevili při výzkumu centrálního pohřebiště v mužském hrobě, kde byla soustředěna na hromádce u nebožtíkova pravého kotníku. Dá se předpokládat, že onomu muži, který zemřel, dali jako milodar na cestu několik střapců vinné révy. Po objevu a jeho představení veřejnosti byl tento pohřbený muž označen novináři za nejstaršího moravského vinaře.

Objevili jste některé důkazy o pěstování vína v mladší době?
Postupem času dokladů přibývá. Jedním z takových zajímavých a zatím poměrně vzácných nálezů je zachovalý železný vinařský nůž, kterým se sečkovala vinná réva. Nůž ležel v kulturní vrstvě mezi velkomoravskými hroby. Mohl být jak velkomoravský, ale také trošku mladší, středověký. Právě ve středověku totiž v místech již nefunkčního starého velkomoravského pohřebiště vznikaly v západním předpolí Hradiště terasy, na kterých mohla být vysazována vinná réva. Velkomoravské stáří však nevylučujeme, protože podobné vinařské nože jsou známé i z několika dalších dobových lokalit (9.–poč. 10. stol.) na Moravě i Slovensku.

Našly se nějaké nádoby, které by mohly být užíványpro uchování vína?
Ano, nejsou to ale doklady zcela průkazné, protože nevíme, jakou tekutinu v těchto nádobách – keramických lahvích s baňatým tělem - mohli naši předkové uchovávat. Zda to byla prostá voda, medovina či víno. K rozluštění této malé záhady však mohou trošku pomoci nálezové okolnosti. Část jedné z takových pěkně zdobených lahví jsme totiž objevili v těsné blízkosti základů starobylého velkomoravského kostela (Kostel č. I.). Měla baňaté tělo a vyšší úzké hrdlo. Byla jednoznačně určena na tekutiny. Jelikož ležela v těsné blízkosti církevního objektu, mohli bychom předpokládat, že v ní bylo víno, které sloužilo kněžím k bohoslužebným účelům. Části podobných lahví jsme v prostoru celého Hradiště objevili ještě několik. Nejkrásnější a zcela kompletní keramická láhev však pochází z pohřebiště. Stála u nohou nebožtíka a rozhodně původně obsahovala nějaký nápoj. Bohužel nepoznáme jaký, ale vzhledem k ojedinělosti a poměrně malému výskytu tohoto druhu keramiky bychom mohli uvažovat o nějakém „vznešenějším“ nápoji, jako bylo právě víno.

Jaký nález z pohledu vinařství považujete na Hradišti za nejdůležitější?
Je jím zmíněný nález zrníček révy z velkomoravského domu, ale i hrob muže s hroznovými zrnky. Je více než jasné, a tyto nálezy prokazují, že Hradiště bylo velmi starobylým místem, kde se réva vinná pěstovala již v 9. století. Postupem času se vinařství dále rozšiřovalo. To nám na Hradišti dokládají pozdější nálezy z 12. a 13. století. Již tehdy se provádělo rigolování, jak je známe ze současnosti, když se vinohrad připravuje k výsadbě. V místech hospodářského dvora, jsme rozsáhlým výzkumem v r. 2001 doložili existenci vinohradu, který tu byl založen právě ve 13. století. Na prozkoumané ploše jsme proto vedle repliky velkomoravského domu vysadili maličkou vinici, která zde nahradila kopřivy, lebedu, nepořádek a dnes dotváří obraz postupně budovaného malého archeoskanzenu. Po několika staletích jsme tak obnovili starobylou tradici. „Kmotry“ této malé vinice se stali dva přední znojemští vinaři – Ing. Pavel Vajčner a Karel Blahušek, kterým je třeba vyjádřit poděkování za pomoc a podporu. Letos budeme mít panenskou úrodu veltlínu. Věříme, že se nám při pohárku lahodného moku vybaví i zdejší velkomoravská vinařská tradice, na kterou brzy naváže i produkce Velkomoravského bílého a Velkomoravského červeného vína ve Znovínu a.s.

Bylo víno v době Velké Moravy pouze nápojem kléru či těch nejbohatších, nebo i lidovým nápojem?
To se dostáváme do pozice úvah. Víno se rozhodně používalo k bohoslužebným úkonům a dá se předpokládat, že bylo rozhodně také nápojem vyšších společenských vrstev. Prostí lidé konzumovali vodu, někdy také medovinu, i když oba nápoje byly samozřejmě i na stolech vznešených žen a mužů.

Připravil: Jiří Eisenbruk