Cabernet Sauvignon

Zkratka: CS
Synonyma: Petit-Cabernet, Bouchet, Sauvignon Rouge
Tradiční oblasti: Francie

Keř: bujného růstu, se vzpřímenými letorosty
Listy: středně velké, pětilaločné, hluboce vykrajované
Hrozny: střední, volné, dlouze kónické
Bobule: malé, modročerné, s pevnou slupkou a voskovým ojíněním

Stáří a původ: stará odrůda, Francie
Původní kabernetovou odrůdou je Cabernet Franc, který je úzce příbuzný s volně rostoucí révou lesní. Přirozeným opylením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době nejmódnější modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Franc byl v poslední době neprávem zatlačen do pozadí.
Vína odrůdy Cabernet Sauvignon obsahují sice více taninů, jsou tmavší a tělnatější, ale vína původního Cabernet Franc mají jemnější texturu a někdy i přitažlivější vůni. Ve směsi dokáže Cabernet Franc zmírnit divokost vín odrůdy Cabernet Sauvignon.
V regionu Bordeaux zrají hrozny Cabernet Franc dříve a dosahují lepší cukernatosti. Proto se spolu s Merlotem vysazuje v oblasti St. Émilion, kde Cabernet Sauvignon již tak dobře nevyzrává.
Kvalitní víno Cabernet Franc vyniká v mládí granátovou barvou, která při zrání tmavne. Je typické výraznou plností, vůní malin, někdy i fialek, a jasným zábleskem černého rybízu a ovocnosti. Vína Cabernet Franc z teplých zámořských regionů spojují malinový nádech s marmeládově širokou chutí.
Cabernet Sauvignon je s asi 140 000 hektary celosvětových výsadeb na sedmém místě mezi nejrozšířenějšími odrůdami. Říká se o něm, že nemilosrdně vytlačuje ostatní modré odrůdy z jejich tradičních areálů rozšíření.
Někteří fanatičtí milovníci vín Cabernet Sauvignonu jsou ochotni zaplatit vysoké sumy za vína z extrémně nízkých sklizní hroznů, která vynikají až neskutečnou hustotou. Tradicionalisté Cabernet Sauvignon proklínají, dovozci jej vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno téměř vždy poznají. Tak, jako poznají ta nejprostší domácí jídla.

Říká se, že na Cabernet Sauvignon je vlastně jednoduchý recept. Jeho aroma a chuť je směsí černého rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice.

A právě proto, že se dá víno Cabernet Sauvignonu tak lehko rozlišit, napomohla tato odrůda do značné míry návratu k odrůdovým vínům vůbec. Tedy k hledání jednoznačné identity i u jiných tradičních odrůd, jejichž vína není tak snadné vytvořit se stejným charakterem v různých vinařských oblastech, jako tomu je u odrůdy Cabernet Sauvignon, jejíž víno se v podstatě všude dobře od ostatních vín odlišuje.

Období sklizně: od druhé poloviny října

Víno

V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se ve víně Cabernet Sauvignonu objeví zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, anebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády.

Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon, je školení vína spojeno s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů (toastování).

Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Lahvují se po jednom a půl až dvou letech a začínají být příjemná k pití po čtyřech až pěti letech. Svého optima dosáhnou po pěti až deseti letech, i později.

Barva: tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem, stárnutím se sytost stupňuje
Vůně: typická černorybízová
Chuť: mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá; u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, třešně, ostružiny, zelenou papriku, olivy, cedrové dřevo, marmeládu, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, tuhu, mentol

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.

Co říká encyklopedie?

Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm

Cabarnet Sauvignonodrůda moštová pro červená vína třída I B

Synonyma a cizí názvy: „Kabernet - Soviňon“, „Lafit“, „Lafet“, „Petit Cabernet“, „Vidure“, „Petit Vidure“, „Petit Bouchet“, „Carbouret“, „Marchoupet“, aj.

Původ a rozšíření: Skupina „Cabernetů“ má společný původ v polovině 16. století. V dalším století kardinál Richelieu prostřednictvím svého správce Bretona podnítil jejich rozšíření v okolí Bordeaux. Postupně se zde stabilizovala výroba kvalitních bordeauxských vín. Dnes tvoří „Cabernet Sauvignon“ asi 75 % sortimentu této oblasti - Médocu. Z Francie tato odrůda pronikla téměř do celého světa. To svědčí o její plasticitě. V Evropě jsou malé výsadby v severní Itálii a Jugoslávii, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Na Slovensku jsou malé plochy v malokarpatské oblasti, v okolí Krtíše a Levic. Odrůda je předběžně povolena a v Listině povolených odrůd zapsána od roku 1980.

Morfologický popis

Včelka: Je silně ochlupená, bělavá, s intenzívně červenými okraji.

Vrchol letorostu: Je silně ochlupený až plstnatý, s karmínově červeným okrajem na mladých listech. Stonek je převážně zelený.

List: Je středně velký, pětilaločný, hluboce vykrajovaný. Rub listu je jemně ochlupený. Řapíkový výkrojek je uzavřený, s okrouhlým průsvitem. Řapík je středně dlouhý.

Květ: Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.

Hrozen: Je středně velký, délky 120–150 mm (průměrná hmotnost 112 g), kuželovitý, středně hustý až řidší. Stopka je středně dlouhá až delší.

Bobule: Je malá (průměrná hmotnost 1,6 g), kulovitá, s voskovým ojíněním. Slupka je středně pevná. Dužnina je rozplývavá, plné chuti, s jemnou vůní připomínající fialky (tzv.jemná trávovina).

Semeno: Je hruškovité, středně velké, hnědé barvy. Zobáček je tupý.

Jednoleté dřevo - réví: Je středně silné, tmavě kaštanové, čárkované.

Zimní pupeny: Jsou středně velké, široké, zahrocené.

Biologické a hospodářské vlastnosti

Začátek rašení: Nastává v polovině dubna.

Růst: Je střední až silný, vzpřímený.

Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Dřevo dobře vyzrává, což zvyšuje jeho odolnost proti zimním mrazům. Rovněž pozdější rašení je předpokladem malých škod vlivem jarních mrazíků.

Odolnost proti chorobám: Dobře odolává peronospoře. Napadá ji oidium. Botrytis cinerea hrozny téměř nepoškozuje.

Odolnost proti škůdcům: Je odolnější proti mšičce révokazu (Viteus vitifolii).

Kvetení a opylení: Kvete v polovině června. Květy opadávají středně.

Zrání: Začíná koncem srpna, dozrává později, v 1.–2. dékadě října.

Výnos a kvalita hroznů: Podle stupně selekce se výnosy pohybují od 5 do 8 t/ha. Obsah cukru je dobrý 17 až 20 °NM, obsah kyselin v moštu je výraznější 9–12 ‰.

Vína: Mají specifický buket, který se zvýrazňuje hlavně u vín starších ročníků. Víno je bohaté taninem a antokyany. Má typickou odrůdovou příchuť a výrazné kyseliny.

Pěstitelské požadavky

Poloha a půda: Na polohu a na půdu není náročná. Výborné kvality vín dosahuje na mírných svazích a v hlinitopísčitých a skeletových půdách. Dobře snáší sušší půdy.

Podnož: Kvalitní biologický materiál se může pěstovat na všech běžně používaných podnožích. Pro sušší podmínky a vyšší obsah vápníku v půdě jsou vhodné Vitis berlandieri x Vitis riparia Craciunel 2 a Teleki 5 C. Keře na nich trpí méně opadáváním květů. Pro úrodné půdy a vyšší tvary je vhodná Kober 125 AA. Méně vhodné jsou podnože skupiny Vitis riparia x Vitis rupestris.

Řez a vedení: Velmi dobře vyhovuje vysoké vedení s kordonovými tvary a řezem na tažně a čípky. Na chudých půdách musí být tvary střední a řez na polotažně. Vzhledem k nižší plodnosti a malým hroznům se doporučuje zatížení 10–12 oček na 1 m².

Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů

Zásadní otázkou je selekce této staré odrůdy. Současný biologický materiál, který je v praxi vysazen, je velmi variabilní a má malou plodnost. To je hlavním důvodem stagnace výsadeb této odrůdy. Vzhledem ke kvalitním červeným vínům, která poskytuje, si zaslouží zvýšenou pozornost při výběru vhodných klonů. Tím je podmíněno i její další rozšíření ve velkovýsadbách a u drobných pěstitelů.