Hledat Košík0 Rychlá Účet Menu

Věda i víno potřebují trochu štěstí a hodně trpělivosti

Znovín Znojmo, a.s., nachází své příznivce napříč různými obory lidské činnosti. K jeho partnerům patří také Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Ve spolupráci s ní vzniká unikátní řada kulatých znovínských pinotů (πnot noir ~ 3,14), které jsou fakultními víny Matfyzu. Nejen o nečekaném spojení exaktní vědy a vinařství hovoříme s děkanem Matfyzu a znalcem vína prof. Janem Kratochvílem.

Děkan Matfyzu prof. Jan Kratochvíl (vlevo) kontroluje proces kryomacerace fakultního vína πnot noir ~ 3,14 Děkan Matfyzu prof. Jan Kratochvíl (vlevo) ředitel Znovínu Znojmo a.s. Ing. Jiří Vajčner

Víno a umění vnímáme jako naprosto přirozené spojení. Může však víno přinášet inspiraci také exaktním vědcům, ve vašem případě konkrétně matematikům?  Ze spolupráce Matfyzu a našeho vinařství víme, že obráceně to funguje…
Mezi mými kolegy se traduje historka, jak jeden profesor matematiky vyřešil známý matematický problém za vydatné podpory alkoholu. Druhý den si však pamatoval jen to, že problém vyřešil, ale úplně zapomněl jak. Trvalo mu pak čtrnáct dnů usilovné práce zapomenuté řešení zrekonstruovat. Vždy jsem tu historku považoval za rybářskou latinu, ale něco pravdy by na ní být mohlo. Alkohol, zejména v ušlechtilé formě vína, podaný v přiměřeném množství zbystřuje smysly, zpevňuje ruku (ne nadarmo je považován za zakázaný doping pro sportovní střelce) a dodává odvahu. Příjemně naladěn rozumným množstvím dobrého vína může se vědcův mozek rozlétnout k použití odvážnějších přístupů a metod, anebo prostě jen hodit za hlavu skepsi a zkusit přístup, který se zdá být pro daný problém nepoužitelný. Právě odvaha zkusit řešení, která ostatní vědci považovali za nepoužitelná, vedla v minulosti k nejvýznamnějším objevům.

Jako děkan fakulty řídíte tři sekce – matematickou, fyzikální a informatickou. Daly by se přirovnat ke třem různým druhům vín?
Matematici většinou řeší velmi teoretické problémy, často s hlavou vysoko v oblacích. Takže nějaké lehké, svěží, aromatické víno – napadá mne Tramín červený nebo Pálava. Fyzici, zvláště ti experimentální, mnohem více pracují s konkrétními hmotnými objekty, a tak bych to viděl na kořeněné, těžší víno s mnoha minerály – co třeba vyzrálé Rulandské modré nebo z exotičtějších odrůd Tannat? A informatici, ti pracují s nehmotnými prvky, bity informací, ale výsledky jejich programátorské činnosti jsou velmi praktické. Takže bych je zařadil někam mezi. Růžový Zinfandel. Pokud ochutnáváte nějaké neznámé víno, která z jeho vlastností je pro vás nejdůležitější? Odpovím vám vlastním zážitkem. Před lety mi na Madeiře tamní kolega vysvětlil, že od zdejšího vína (stolního, nikoliv madeiry portského typu) nesmím očekávat mnoho. Pro místní jsou totiž důležité jen tři věci – aby bylo víno vyrobeno z jejich vlastních hroznů, aby obsahovalo alkohol a aby po něm následující den nebolela hlava. Takto připraveného mě chuť nezaskočila. Měl jsem skutečně pocit, že to víno se nedá pít, a nebyl jsem sám. Ale jen do chvíle, než na stůl přišlo čerstvě ugrilované hovězí maso napíchané na vavřínových proutcích. K té jednoduché a přitom božské hostině najednou domácí víno ladilo jak vyšité a karafy se záhy vyprázdnily. Takže pro skutečný požitek z vína je podle mě nejdůležitější, aby se pilo v dobré společnosti a aby dobře ladilo s danou příležitostí.

Víno s sebou nese kulturní symbolické významy. Co symbolizuje pro vás osobně?
Povznesení ducha. Dobrou náladu a dobrou společnost. Milou a příjemnou ironii osudu. Neboť hrozny se musí nejdřív z pohledu laika zkazit, zkvasit, aby se přeměnily na kvalitativně vyšší úroveň. A navíc, to nejsladší a nejchutnější víno pochází ze svraštělých botrytickou plísní napadených hroznů. V přeneseném slova smyslu fakt, že cesty k dokonalosti jsou křivolaké a často velmi překvapivé.

Proces vzniku vína můžeme vnímat i jako poměrně dlouhou a složitou cestu, která vyžaduje dobrý start, dobré podmínky i trpělivost. V tom je trochu paralela se studiem i vědeckou prací. Jak hodnotíte českou vědu v evropském a světovém kontextu?
Máte naprostou pravdu. Pro dosažení významných vědeckých výsledků je potřeba dobrý start v podobě vzdělaných a problematiky dobře znalých odborníků, dobré podmínky jak materiální, tak společenské a mnoho trpělivosti, protože snadné a rychlé cesty k dosažení výsledku již marně vyzkoušelo mnoho jiných. Ale jak vinaři, tak vědci potřebují od osudu trochu štěstí (nejen v podobě příhodného počasí), potřebují mít ochotu učit se od druhých, experimentovat a zkoušet nové věci. Tak jako česká a moravská vína jsou ve světě čím dál známější, ale v množství produkce se nemohou rovnat s francouzskými či italskými, tak i česká věda zaznamenává v evropském i světovém kontextu řadu úspěchů, ale nemůžeme čekat, že například Nobelovy ceny k nám budou proudit tak často, jako do Spojených států. Naším cílem musí být vyniknout v těch oblastech, kde k tomu máme předpoklady, a v těch být nejlepší na světě. To platí jak pro naše vědce, tak pro naše vinaře.

V učebnici algebry z roku 1902 nacházíme takovýto příklad: Vinař má dvojí víno. Smíchá-li je v poměru 2:1, jest litr vína smíšeniny za 78 haléřů. Smíchá-li je v poměru 1:2, jest litr smíšeniny za 79 haléřů. Zač jest litr každého druhu? Nás však více zajímá, jestli byste takovou „smíšeninu“ ochutnal…
Pokud myslíte na cenu, to bych se musel nejdřív podívat, jakou kupní sílu měl v roce 1902 jeden rakousko-uherský haléř. Jestli ten vinař nemíchal nějaké patoky. Ale pokud se ptáte, zda dávám přednost smíšeninám nebo jednoodrůdových vínům, pak jednoznačně to druhé. Jako lokální patriot dávám přednost domácím bílým vínům a tradice jednoodrůdových vín zažitá u nás, v Německu či Rakousku je mým chutím nejbližší. Vždyť porovnávat tutéž odrůdu od různých vinařů, či různé ročníky z téhož vinařství proti sobě, to je ohromná zábava a radost. Takové koštování mám moc rád. Ale každé pravidlo má své výjimky. Moc dobře si pamatuji na jeden ročník cuvée Šobes, které Znovín namíchal. To byla „smíšenina“, kterou bych klidně a rád ochutnával každý rok. Přeji Znovínu mnoho takových úžasných vín a mnoho počasím vínu nakloněných ročníků. A tím pádem i mnoho věrných a spokojených zákazníků.

Prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc., vystudoval obor teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systémů na Matematicko- -fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Na fakultě je zaměstnán od ukončení studií, od roku 2003 zde působí jako profesor informatiky na Katedře aplikované matematiky. V současné době je již po druhé volební období děkanem fakulty. V letech 2002–2010 byl předsedou České matematické společnosti. Jako odborník v oblasti diskrétní matematiky a teoretické informatiky, zejména výpočetní složitosti v teorii grafů, je pravidelně zván k zahraničním pobytům a přednáškám jak na mezinárodních konferencích, tak na významných zahraničních pracovištích. Několikrát také působil jako hostující profesor na University of Oregon v USA. V průběhu svých zahraničních cest pořídil mnoho fotografií, zejména přírodních motivů, které vystavoval celkem na osmi výstavách v Praze, Pardubicích a Jevíčku. Jeho fotografie najdeme také v galerii Znovínu. Na otázku po dalších koníčcích odpovídá, že jako rekreační cyklista mnohokrát rád a s potěšením využil degustačně-občerstvovací stánky Znovínu na jeho vinicích. Zájem o kvalitní víno pramení z jeho padesátiprocentní jihomoravské krve po otci, rodákovi z Jaroměřic nad Rokytnou. I díky tomu se zrodilo kulaté víno πnot noir, které v roce 2019 ochutnáme již počtvrté.

Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit