Nové poznatky o látkách ve víně ve vztahu k nádorům trávící trubice, 1. část

Nové experimentání a epidemiologické poznatky o látkách obsažených ve víně ve vztahu k nádorům trávící trubice.

Již v průběhu předchozích tří podzimních brněnských konferencí Víno a zdraví 2003-2005 jsem upozorňoval na mezinárodně publikované poznatky, které se týkají příznivých účinků biaktivních polyfenolických látek typu resveratrolu, katechinu, quercetinu, fenisteinu a dalších, obsažených ve vinné révě a ve víně, působících proti nádorové řeměně buněk a progresi nádorového bujení. Zmiňoval jsem jejich účinky potlačující narušené regulace buněčného dělení, podporující zánik buněk s poškozenou genetickou výbavou mechanismem apoptózy, vliv na vyzrávání nádorové populace či dokonce specifické regulace exprese některých genů. V případě nádorů závislých na hormonální stimulaci, jako jsou třeba karcinomy prsu či prostaty,byl uveden také pomocný blokující účinek těchto polyfenoických látek, řazených také k fytoestrogenům, tedy rostlinným látkám s hormonálním či antihormonálním vlivem. Je samozřejmé, že oficiální onkologie je zatím vůči těmto poznatků skeptická a preferuje dosavadní zdrželnlivé stanovisko již také proto, že uvedené studie jsou ve srovnání s protinádorovými preparáty systentického původu méně známy a na okraji zájmu.

I ve vztahu k prokazovaným příznivým účinkům vína, respektive nízkých dávek akoholu, u srdečně-cévních onemocnění jsem zminil také obecně známé požadavky na chemopreventivní látku s širšími dopady.

Taková látka by měla být:

1. netoxická
2. šířeji účinná
3. konzumovatelná jako potravina
4. relativně levná a dostupná
5. obecně přijatelná a měla by samozřejmě mít
6. známé mechanismy svých účinků.

A právě tyto mechanismy účinků polyfenolických látek obsažených ve víně jsou zkoumány v experimentálních podmínkách a jejich dopady pak ověřovány epidemiologickými studii v celé populaci. a obou těchto frontách poznatků právě v posledních letech velice přibývá. Uvádím nyní nové informace z nedávno publikovaných studií, které se týkají nádorů trávícího traktu, především pak rakoviny žaludku a tlustého střeva.

Žaludeční sliznice přichází do kontaktu s látkami obsaženými ve víně přímo, sliznice tlustého střeva pak jen částečně po jejich přeměně při průchodu střevem nebo až po jejich vstřebání s krevním zásobením. Pod tímto zorným úhlem normální fyziologie je také nutno vnímat výsledky citovaných studií.

Jaké jsou tedy nové experimentální poznatky o bioaktivních polyfenolů obsažených ve víně na epiteliální buňky trávící trubice?

Kim a spol. (2006) prokázali řadou molekulárních metod sledování účinků polyfenolů obsažených ve víně na buněčné linii karcinomu tlustého střeva SNU-C4, že tyto látky v koncentraci 100 mikrogramů/ ml podporují funkci proapototického genu bax a kaspázy 3, zatímco vliv antiapoptotického genu blc-2 je jimi blokován (1). Dochází k tomu při koncentracích 100 mikrogram/ml, což jsou dávky dosažitelné i při umírněné konzumaci vína.

Wolter a spol. (2004) sledovali zejména účinky trans-resveratrolu ve vztahu k přenosu některých klíčových signálů v buňkách. Opět na modelech kolorektálních karcinomů zjistili snížení exprese některých proto-onkogenů, snížení aktivity různých proteinových kináz a také pokles aktivity ornithin dekarboxylázy, která je klíčovým enzymem v syntéze polyaminů. Je již dlouho známo, že polyaminy hrají nepříznivou roli ve vzniku i růstu zejména kolorektálních nádorů (3). Uvedené novější experimentání poznatky se samozřejmě netýkají již pouze vlivu vína jako směsi látekv jednom nápoji, ale zejména farmakologických možností z něj extrahovaných látek, kde metodickou nutností je popis účinku ve vztahu k přesně stanoveným dávkám. Různost koncentrací sledovaných látek ve víně podle odrůdy révy, místa produkce i způsobu zpracování a dosavadní absence jejich stanovování jako je již běžné u koncetrace alkoholu, je zatím překážkou organizace klinických studií na základě exaktních protokolů.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,
Děkan LF MU Masarykův onkologický ústav v Brně