Hledat Košík0 Rychlá Účet Menu

Rulandské bílé

Rulandské bíleZkratka: RB
Synonyma: Roučí bílé, Pinot blanc, Pinot bianco, Weisser Burgunder, Clevner, Fehér burgundi, Beli Pinot, Biela Klevanjka
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Německo, Rakousko

Keř: středního růstu, s hustěji olistěnými letorosty
Listy: středně velké, tří- až pětilaločné, povrch mírně krabatý
Hrozny: malé až střední, válcovité, husté
Bobule: žlutozelené, malé, kulaté, někdy mírně oválné, s tenkou slupkou a řídkou dužninou, sladkokyselé chuti

Stáří a původ: stará odrůda, Francie
Název Rulandské je anachronismus, který vznikl nepochopením a z neznalosti ampelografických skutečností v roce 1993, kdy u nás bylo Burgundské bílé přejmenováno na Rulandské bílé. Ve skutečnosti se jedná o francouzskou odrůdu Pinot blanc, pocházející z Burgundska, která nese ve většině vinařských oblastí svůj původní název nebo jemu podobný, jako v Itálii Pinot bianco. Jen v Německu a Rakousku to je Weisser Burgunder a v Maďarsku Fehér burgundi. Původní český název je Roučí bílé. Odrůda vznikla jako pupenová mutace z odrůdy Pinot noir, která má modré hrozny.

Období sklizně: od začátku října
Zrání hroznů je pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy. Sklizně jsou pravidelné a dobré. Poměrně často se získávají přívlastková vína vyšších kvalitativních tříd.

Víno

Na celém světě patří vína odrůdy Pinot blanc mezi klasická bílá vína. K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takové ocenění, nesmějí být výnosy příliš vysoké a vyzrálost hroznů musí být alespoň kolem kvality pozdního sběru. Při nadměrném výnosu a nedozrálých hroznech jsou vína hrubá, tvrdá, prázdná a žádným ležením se nezlepší.
Pinot blanc je vhodný pro tvorbu výběrů z hroznů, ale také výběrů z bobulí i botrytických výběrů. Současně je to výborná surovina pro šumivá vína (Alsasko) a také pro zrání v malých dubových sudech barrique (Bádensko, British Columbia).
Kyselina vín těchto vyšších kategorií je zralá, což zvyšuje přitažlivost, a při řízeném kvašení se v nich zachovají i jemné květinové vůně. Ležením se taková vína ještě více zaplňují a získávají na viskozitě, jejich barevné tóny se zvýrazní.

Barva: světle žlutá, zelenožlutá
Vůně: jemné květinové vůně, u vyzrálého vína chlebnatá
Chuť: plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní
Ve vůni a chuti můžeme hledat: hrušky, broskev, červené ovoce, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku, máslo, vanilku

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Vína Rulandského bílého lze podávat při slavnostnějších příležitostech při bohatém výběru masitých jídel. Hodí se dobře i k uzeným rybám, k pečením nebo k sýrům s ušlechtilými plísněmi. Také k hutnější, ale ne příliš výrazné úpravě hovězího i vepřového masa, k hustším polévkám, k výraznějším paštikám a k uzenému masu. Vína nejvyšších přívlastkových kategorií se zbytkovým cukrem jsou vhodná také k dezertům. Svěží Rulandské je vynikající jako aperitiv.

Co říká encyklopedie?

Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm

Rulandské bíléRulandské bílé odrůda moštová pro bílá vína třída I A

Synonyma a cizí názvy: „Pino belyj“, „Weißer Burgunder“, „Weißer Klevner“, „Weißer Ruländer“, „Pinot Blanc“, „Fehér burgundi“, aj.

Původ a rozšíření: Odrůda francouzského původu. Vznikla pravděpodobně jako pupenová mutace z „Burgunského šedého“ („Rulandského“) a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. V Burgundsku existuje podobná odrůda „Chardonnay“, která poskytuje rovněž vína vyšší jakosti, hlavně s vyšší intenzitou aromatických látek a plnějších. Odrůda „Rulandské bílé“ se pěstuje prakticky ve všech vinařských oblastech České republiky. Je zapsána v Listině povolených odrůd od roku 1941. V současné době ji reprezentuje 5 vybraných klonů: VP-161/6, PO-160/1, VP-155/6, PO-158/7, PO-156/4 povolených v r. 1987.

Morfologický popis

Včelka: Je bělavě zelená, hustě ochlupená, s načervenalými okraji.

Vrchol letorostu:
Je hustě chloupkatý, s bělavě zlacenými vrcholovými lístky. Stonek je zelený.

List:
Je většinou středně velký, okrouhlý či čtvercový, mělce troj až pětilaločný, se zvlněným až zkadeřeným povrchem. Rub má hladký. Má mělké zářezy. Řapíkatý výkrojek je buď široce klenutý, nebo lyrovitý, u báze řapíku trochu zaostřený. Řapík je kratší.

Květ:
Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.

Hrozen:
Je malý až středně velký, délky 100–120 mm (průměrná hmotnost 87,6 g), válcovitý, s hustě nasazenými bobulemi.

Bobule:
Je malá až středně velká, 12–15 mm (průměrná hmotnost 1,4 g), symetrická. Barvu má žlutozelenou. Slupka je středně pevná. Dužnina je značně řídká, jemná. Chuť má mírně sladkou.

Semeno:
Je středně velké, kulaté, s krátkým zobáčkem.

Jednoleté dřevo - réví:
Je tmavě kaštanové barvy. Dobře vyzrává.

Zimní pupeny:
Jsou středně velké, širší, tupé.

Biologické a hospodářské vlastnosti

Začátek rašení: Je středně ryný (druhá polovina dubna).

Růst:
Je střední až bujný. Letorosty jsou málokdy nadměrně silné. Jsou polovzpřímené, s kratšími internodii.

Odolnost proti zimním a jarním mrazům:
Pro dobré vyzrávání dřeva je odolnost téměr na úrovni „Ryzlinku rýnského“. Raně raší a bývá poškozována jarními mrazíky.

Odolnost proti chorobám:
Je poměrně dosti odolná proti peronospoře (Plasmopara viticola), padlí révovému - oidiu (Uncinula necator), červené spále (Pseudopeziza tracheiphila) i černé skrvrnitosti (Phomopsis viticola). Jemná slupka bobulí bývá často napadána Botrytis cinerea. Z viróz je rozšířena hlavně svinutka.

Odolnost proti škůdcům:
Je v běžných mezích.

Kvetení a opylení:
Kvete v první dekádě června. Za nepříznivého počasí sprchává.

Výnos a kvalita hroznů:
Patří mezi středně až vysoce výnosné odrůdy, zvláště nové klony. Výnosy se pohybují od 7,5 do 12 t/ha, jsou však kolísavé. Obsah cukru je 16–23 °NM, kyselin v moštu 9–14 ‰. Ponechání hroznů co nejdéle na keřích zlepšuje kvalitu.

Vína:
Jsou plná, extraktivní z vysokoprodukčních klonů a v méně příznivých letech méně harmonická, neutrální chuti, a proto se často používají ke scelování. Při správné volbě klonů jsou vína velmi harmonická.

Pěstitelské požadavky:

Poloha a půda: Vysazujeme ji do nejteplejších poloh, na mírné svahy s jižní expozicí, do záhřevných, dostatečně vododržných půd, s vyšším obsahm Ca CO3, který podporuje tvoru aromatických látek. Sucho dobře snáší.

Podnož:
V hlubokých výživných půdách se používají Vitis berlandieri x Vitis riparia SO 4 a Teleki 5 C. V chudších půdách a na velkých tvarech jsou nejvhodnější Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB nebo Vitis berlandieri x Vitis riparia Craciunel 2.

Řez a vedení:
Vyhovuje střední i vysoké vedení s řezem na dlouhé tažně.

Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů

V současnosti i budoucnosti má odrůda ve velkovýrobě svůj význam. Vhodným výběrem poloh, správnou agrotechnikou a využíváním správného klonového materiálu je možno dosáhnout rentability pěstování a velmi dobré kvality vín. U drobných pěstitelů se uplatňuje méně.

Informace pro stávající zákazníky
Od 14. 1. 2020 dochází ke zjednodušení
našeho evidenčního zákaznického systému.

Věnujte prosím asi dvě minuty Vašeho času
ke kontrole Vašich údajů.
Více informací