Bílé víno je zdravější než červené potvrdila největší světová studie

Největší světová studie potvrdila lepší zdravotní výsledky při pití bílého než červeného vína. Výzkum prováděný prof. MUDr. M. Šamánkem a spolupracovníky zpochybnil platnost tzv. francouzského paradoxu, tj. zdravotních výhod, které má podle Francouzů pití červeného oproti bílému vínu zejména v nemocnosti a úmrtnosti na nejnebezpečnější srdeční chorobu, kterou je srdeční infarkt a obecně ateroskleróza. Čryřtýdenní pití 3,5 dl Veltlínského zeleného vína ze Znovína mělo příznivější vliv na nemocnost a úmrtnost na aterosklerózu a srdeční infarkt než pití stejného množství červeného Svatovavřineckého vína. Pití bí lého veltlíského totiž významně zvyšuje ochranný HDL–cholesterol a přitom nemění hladinu nebez pečného LDL–cholesterolu. Současně se snižuje hladina fibrinogenu. Podle recentních zjištění má snížení hladiny fibrinogenu rovněž jednoznačně příznivý účinek na úmrtnost na srdeční infarkt.

„Výsledky velmi významných a rozsáhlých studií jednoznačně potvrzují výsledky získané při srovnání konzumace bílého s červeným vínem ze Znovína provedené prof. Šamánkem se spolupracovníky.“

V letošním roce vyšly v renomovaném americkém vědeckém časopise dlouhoočekávané výsledky zatím největší studie provedené u 38 077 mužů zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří byli sledováni celkem 12 let. Jednoznačně potvrdily příznivý vliv pití malého množtví alkoholu na rizika vzniku srdečního infarktu (KJ Mukamal, at al. Roles of drinking pattern and type of alcohol consumed in coronary heart disease in men. N Engl J Med 2003; 348:109 18). Bylo prokázáno, že výskyt srdečního infarktu začal klesat jakmile frekvence pití stoupla z abstinentství na 3–4 dny v týdnu. Při zvýšení počtu dní, ve kterých muži konzumovali alkohol na 5 až 7, pokleslo riziko až o statisticky velmi významných 40 %. Konzumovaná dávka se pohybovala od 10 g do více než 50 g, tj. přibližně 1 až více než 5 dl alkoholu denně. Muži, kteří pili 50 g nebo větší množství alkoholu denně měli také nižší riziko srdečních operací než nepijáci. Preventivní podávání acylpyrinu ani hodnota tělesné hmotnosti neovlivnily příznivé výsledky pití malého množství alkoholu na výskyt nemocnosti nebo úmrtnosti na srdeční infarkt. Příznivý vliv pití malého množství alkoholu byl patrný bez ohledu na to, zda muži pili spolu s jídlem nebo bez vztahu k jídlu. Zmenšení rizika bylo stejné již od 40 let věku jako později.

U pití bílého vína klesalo riziko statisticky velmi významně přibližně o 20 % při pití 10–14,9 g (tj. přibližně 1 dl) a až na přibližně 40 % při pití 15 g, tj. přibližně 1,5 dl a více denně. Při pití červeného vína byl pokles rizika srdečního infarktu statisticky nevýznamný.

Doc. MUDr. Zuzana Urbanová
Klinika dětského a dorostového lékařství, Fakulta všeobecného lékařství, c. Universita Karlova, Praha