Hledat Košík0 Rychlá Účet
CZ
SK EN
Menu

Ryzlink vlašský

Ryzlink vlašskýZkratka: RV
Synonyma: Welschriesling, Riesling italico, Olaszrizling, Laški rizling, Rizling italijanski
Tradiční oblasti: Itálie, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Morava

Keř: středního růstu, borka (kůra) má žlutavou barvu
Listy: středně velké, tří- až pětilaločné, s ostrým zoubkováním okrajů, většinou méně dělené, světlejší barvy
Hrozny: střední, válcovité, na dlouhé stopce, někdy s přívěsným hrozínkem
Bobule: malé, kulaté, žlutozelené s černou tečkou na vrcholu, slabá a pevná slupka, dužnina řídce šťavnatá s pronikavou kyselinou

Stáří a původ: stará odrůda, neznámý původ
Původ této odrůdy je zatím neznámý, ale je prokázáno, že k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Ryzlink vlašský je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. V Rakousku je nazýván Welschriesling, Olaszrizling v Maďarsku, Laški rizling a Rizling italijanski na Balkáně, Riesling italico v Itálii.

Období sklizně: od přelomu října a listopadu
Zrání hroznů je velmi pozdní.

Víno

Vína Ryzlinku vlašského se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává výborná vína ledová.
Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.

Barva: světle žlutozelená
Vůně: široká škála vůní
Chuť: plná, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citron, medové tóny

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín. Lehká, prostá, tvrdá vína stolní, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci, se hodí ke svačinám s uzeninou.
Suchá vína Ryzlinku vlašského se dobře uplatní jako aperitiv ke studeným předkrmům a k celé paletě jídel jednoduché, všední kuchyně. Hodí se k zeleninovým jídlům i zeleninovým polévkám a bílým sýrům, k lehké úpravě ryb či jemným paštikám. Jako vinný střik dobře uhasí žízeň.

Co říká encyklopedie?

Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm

Ryzlink vlašskýodrůda moštová pro bílá vína třída I B

Ryzlink vlašskýSynonyma a cizí názvy: „Risling italjanskij“, „Klein-riesler“, „Wälschriesling“, „Petit Riesling“, „Talianska graševina“, „Olasz rizling“, aj.

Původ a rozšíření: Odrůda vznikla pravděpodobně ve Francii a odtud se rozšířila do Heidelbergu. V 19. století pronikla z Porýní do Dolního Rakouska a Maďarska. Název „vlašský“ vznikl údajně v Německu pro rozlišení od „Ryzlinku rýnského“, a proto nemá s místem původu souvislost. Pěstuje se v Maďarsku, Jugoslávii, Rumunsku, aj. V České republice je rozšířena hlavně na jižní Moravě (na Znojemsku, Mikulovsku, Hustopečsku). Má dlouhé vegetační období, a proto se nepěstuje v Čechách a v severnějších oblastech Moravy. V Listině povolených odrůd je zapsána od roku 1941. V současné době ji reprezentuje pět v roce 1985 povolených klonů: PE-7/76, PE-5/44, PE-5/34, PE-6/65 a PE-7/71.

Morfologický popis

Včelka: Je zelená, středně hustě ochlupená.
Vrchol letorostu: Je otevřený, žlutozelený, ochlupený. Stonek je zelený.

List:
Je středně velký, středně hluboce trojlaločný až pětilaločný, na okraji s ostrými zoubky. Na rubu slabě ochlupený. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Řapík je středně dlouhý až dlouhý.

Květ:
Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.

Hrozen:
Je středně velký, průměrně dlouhý 130 mm (průměrná hmotnost 109 g), válcovitý, hustý, na tenké dlouhé stopce, často s přívěskem malého hroznu.

Bobule:
Je malá, průměrné délky 12 mm (průměrná hmotnost 1,26 g), kulatá anebo kulovitá, na vrcholku s tečkou, světle zelená až žlutozelená. Slupka je tenká, ale pevná. Dužnina je velmi řídká plné chuti.

Semeno:
Je hruškovité, středně velké, světle hnědé. Zobáček je širší, na konci zahrocený.

Jednoleté dřevo - réví:
Je tenké, světle žluto-hnědé, po délce čárkované.

Zimní pupeny:
Jsou malé až střední.

Biologické a hospodářské vlastnosti

Začátek rašení: Je pozdější, po polovině dubna.

Růst:
Je v mládí bujný, později střední.
Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Je dobrá. Snáší mrazy do 25 °C . Na jaře pozdě raší, a tak ji jarní mrazíky nepoškozují.

Odolnost proti chorobám:
Je citlivá na oidium v pozdějších fázích vegetace (později zaměká). Trpí vadnutím třapiny. Proti peronospoře je relaltvně odolná. Vlhký podzim podpruje rozvoj Botrytis cinerea. Časté jsou roncet, vrásčitost dřeva (grapevine rugose wood) a svinutka. Na lehčích půdách se objevují na listech příznaky nedostatku hořčíku (světle žluté skvrny, které lemují hlavní žilky). Snáší vápenité půdy.

Odolnost proti škůdcům:
Je nenapadána.

Kvetení a opylení:
Kvete v polovině června. Květy málo opadávají.

Zrání:
Začíná v poslední dekádě srpna. Sklízí se v polovině října.

Výnos a kvalita hroznů:
Plodnost je pravidelná. Výnosy se pohybují mezi 9–12 t/ha. Obsah cukru je 15–19° NM, obsah kyselin v moštu 10–15‰.

Vína:
Jsou poměrně stabilní, kvalitou závislá na poloze a množství sklizně. Víno mívá výrazné kyseliny. Jinak je buketní, neutrální chuti.

Pěstitelské požadavky

Poloha a půda: Požadavky na výslunnou, teplou polohu jsou vysoké. Na půdní podmínky je sice nenáročná, ale nejlepší kvality dosahuje na půdách propustných, hlinitých. Vhodné jsou však i sterilní písky a štěrkopísky. Má širokou ekologickou plasticitu.

Podnož:
nejvhodnější je Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB, a tove všech půdách, které obsahují do 15 % vápníku. V půdách s vyšším obsahem vápníku se osvědčily SO 4 nebo Kober 125 AA. Na písčitých půdách je vhodná i LE-K/1.

Řez a vedení:
Používá se střední i vysoké vedení s řezem na tažně, zatížení keřů 8–10 plodných oček na 1 m2.

Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů

Významná odrůda pro teplejší vinařské oblasti ve všech druzích výsadeb. Víno s vyšším obsahem kyselin je vhodné na scelování a pro výrobu šumivých vín. V teplých jižních rajónech na Balkáně vyrábějí z moštu i přírodní polosladká anebo sladká vína. Je zastoupena i v tokajské oblasti.

 

Informace pro účastníky Putování po vinicích 2022 zavřít
Nabídka vín Putování po vinicích 2022 zavřít
Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit