Hledat Košík0 Rychlá Účet Menu

Sauvignon

SauvignonZkratka: Sg
Synonyma: Sauvignon blanc, Blanc Fumé, Muskat-Sylvaner, Feigentraube
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Rakousko, Morava, Slovensko

Keř: bujného růstu, hustě olistěné letorosty s četnými zálistky
Listy: menší, světle zelené, pětilaločné, na okrajích zvlněné
Hrozny: malé, válcovité, hustě osazené bobulemi
Bobule: menší, zelenožluté, s tlustší slupkou a výrazně aromatickou dužninou

Stáří a původ: stará odrůda, Francie
Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že asi vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune a je nutné ho dobře odlišovat od méněcenné odrůdy s velkým hroznem Sauvignon vert neboli Sauvignonasse.
Tu a tam se ještě vyskytuje mutace šedá Sauvignon gris s vyšší cukernatostí a s méně pronikavým aroma a mutace růžová Sauvignon rosé, která je méně zajímavá. Německé synonymum je Muskat-Sylvaner a někdy v Rakousku užívané Feigentraube, které se kdysi užívalo i u nás – Fíkový hrozen. Pod tímto pojmenováním ho k nám pravděpodobně zanesli Habáni.

Když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský (1553–1610) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem Sauvignonu. V dospělosti se král stal velkým vyznavačem francouzských vín, jmenovitě právě Sauvignonu.

Období sklizně: od první poloviny října
Zrání hroznů je středně pozdní až pozdní.

Víno

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy.
U zahraničních Sauvignonů se většinou setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně z půd křemičitých (francouzská oblast Sancerre) nebo s víny tělnatějšími z půd hlinitých či s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Z velkých sklizní a horších ročníků ale mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá.

Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u Sauvignonů z Nového Zélandu, kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě.
V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny.

Zráním Sauvignonu na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.

Barva: světle zelenožlutá
Vůně: intenzivní
Chuť: dlouhotrvající, kořenitá, výraznější kyseliny, s velkou škálou od travnatých, kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, angrešt, kiwi s nádechem citronu, broskve, nektarinky, meloun, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas i marcipán, někdy tropické ovoce

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou. Dále se hodí k vařené šunce nebo bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Pozdní sběry a výběry jsou dobrým společníkem sladkých dezertů.

Co říká encyklopedie?

Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm

Sauvignonodrůda moštová pro bílá vína třída I A

SauvignonSynonyma a cizí názvy: „Sovinjon“, „Muskat Sylvaner“, „Genetin“, „Sauvignon jaune“, „Sauvignon petit“, „Servoyen“, „Fehér Sauvinjon“, „Sauvignon verde“, aj.

Původ a rozšíření: Je neznámého původu. V Evropě se pěstuje ve Francii, Rakousku, Jugoslávii, Rusku a Maďarsku. V České republice se pěstuje hlavně na Moravě. Pěstuje se také i na Slovensku. Je zapsána do Listiny povolených odrůd od r. 1952. Jsou dva typy „Sauvignonu“: žlutý maloplodý („Sauvignon jaune“ = „Sauvignon petit“) a zelený velkoplodý („Sauvignon vert“). ten dává vysoké výnosy velkých hroznů s velkými nearomatickými bobulemi.

Morfologický popis

Včelka: Je značně bělavě ochlupená, s červenými okraji lístků.

Vrchol letorostu:
Je středně silně ochlupený. Mladé lístky jsou bronzově nahnědlé. Stonek je zelený.

List:
Je malý až středně velký, pětilaločný, hluboko vykrajovaný, na rubu chlupatý, silně zvlněný, s prolamovaným povrchem čepele. Řapíkový výkrojek je otevřený. Řapík listu je kratší.

Květ:
Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.

Hrozen:
Je malý, 100–180 mm dlouhý (průměrná hmotnost 102 g), válcovitý, někdy na bázi rozšířený, hustý. Má krátkou stopku.

Bobule:
Je malá až střední, délky do 12 mm (Průměrná hmotnost 1,5 g), v hustých hroznech často deformovaná, oválná, žlutozelená. Slupka je pevná, pružná, těžko se odděluje od dužniny. Na povrchu je ojíněná s hnědými tečkami. Dužnina je masitá, šťavnatá, s výrazným a typickým aróma.

Semeno:
Je tmavě hnědé, s rozdvojeným zobáčkem.

Jednoleté dřevo réví:
Je světle hnědé, oříškové barvy, v uzlech tmavší, čárkované i tečkované.

Zimní pupeny:
Jsou malé, zahrocené, u báze rozšířené.

Biologické a hospodářské vlasnosti

Začátek rašení: Bývá ve 2.–3. dekádě dubna.
Růst: Je bujný. Roste vzpřímeně s hustým olistěním a vytváří mnoho zálistků. Má krátká internodia.

Odolnost proti zimním a jarním mrazům:
Je velmi malá.

Odolnost proti chorobám:
Je dosti odolná proti peronospoře, ale náchylná na oidium a čevenou spálu. Při deštivém počasí v době sklizně jsou hrozny napadány Botrytis cinerea, trpí též virovými chorobami, zvláště roncetem, ale i svinutkou a vrásčitostí dřeva.

Odolnost proti škůdcům:
Je vyhledávána obaleči.

Kvetení a opylení:
Kvete kolem 1. dékády června. Květy opadávají méně až středně.

Zrání:
Začíná kolem poloviny srpna, dozrává středně pozdě, začátkem října.
Výnos a kvalita hroznů: Plodí středně, na středním vedení cca 8,5 t/ha. Obsah cukru je cca 19,5°NM, kyselin v moštu cca 11–11,5.

Vína:
Mají speciální kopřivobroskvové aróma tzv. trávovinka. Jsou velmi jakostní.

Pěstitelské požadavky

Poloha a půda: Musí se vysazovat do velmi dobrých poloh a na vyšší části svahů, kde tak netrpí zim-ními mrazy a kde nadměrně bujně neroste, a tím i tak neopadávají květy. Vyhovují jí méně úrodné i kamenité a písčité půdy, které nejsou extrémně suché. Ve vlhkých polohách hrozny hnijí.

Podnož:
Je vhodná Vitis berlandieri x Vitis riparia Teleki 5 C, pro menší tvary keřů i SO 4. Do kamenitých a štěrkovtých půd je vhodná i Vitis riparia x Vitis rupestris Schwarzemann, nikoliv však pro výsušné polohy. Nedporučuje se Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB pro bujný růst.
Řez a vedení: Používá se vysoké vedení s větším zatížením keřů 10–15 oček na 1 m2 anebo jednoramenný kordón. Při středním vedení se keře zahušťují. Nevyhovují kordóny s řezem na krátké čípky.

Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů

Je nenáročná na půdu, velmi kvalitní, velmi rozšířená v našich všech vinařských rajónech ve velkovýsadbách i u drobných pěstitelů. víno má vynikající jakost s výrazným odrůdovým buketem (jemná broskvově muškátová vůně) a vysoký obsah extraktivních látek. V nepříznivých ročnících mívá vyšší obsah kyselin a nepříjemnou pichlavě kopřivovitou chuť. nedostatkem jsou nepravidelné sklizně a snížená odolnost proti mrazu, zvláště při bujném růstu.

Informace pro stávající zákazníky
Od 14. 1. 2020 dochází ke zjednodušení
našeho evidenčního zákaznického systému.

Věnujte prosím asi dvě minuty Vašeho času
ke kontrole Vašich údajů.
Více informací