Hledat Košík0 Rychlá Účet
CZ
SK EN
Menu

Víno je zdravé!

Znovín se z hlediska toho, co má vliv na lidské zdraví a co se díky vínu dostává do člověka, zabýval mimo jiné čtyřmi aspekty:

  1. Snížení úrovně oxidu siřičitého ve víně
  2. Obsahem resveratrolu ve vínech
  3. Obsahem mykotoxinů ve vínech
  4. Obsahem reziduí z postřiků ve vínech

Praktické zkušenosti akciové společnosti Znovín Znojmo s výzkumy týkající se úvah, zda víno je zdravé.

  1. Snížením oxidu siřičitého jsme se zabývali počátkem 90. let. Jednalo se o snížení množství veškerého SO2 technologickými operacemi a za použití thyamínu (vitamín B). Výsledkem souhrnu převážně technologických opatření je podstatné snížení veškerého SO2 u červených ale i u bílých vín.

  2. Resvaratorolem se Znovín Znojmo zabýval hlavně v roce 1997, 1998 a 1999. Resveratrol byl často spojován s lidským zdravím, s „francouzským paradoxem“, červeným vínem, byl mu přičítán největší podíl na tom, že kde se pije červené víno, jsou lidé méně postiženi kardiovaskulárními příhodami.
    Tento báječný marketingový tah Francii vyšel, i dnes neustále stoupá spotřeba červených vín. Ve Francii se vyprodukuje přes 70 % červených vín, 15 % rosé a jen 15 % bílých vín. O účincích a působení resveratrolu se dozvíte od fundovanějších odborníků. Nicméně můžeme konstatovat, že obsah této látky na základě našich výsledků je v bílých vínech od 0,1 do 2 mg/l. V červených od 1,8 do 5 mg/l, výjimečně do 7 mg/l. Nejvíce z bílých odrůd bylo transresveratrolu v odrůdě Veltlínské zelené. Obsah byl dán i technologií – přísně řízená vína, tedy bez naležení hroznů před lisováním a s odkalením měla resveratrolu nejméně. S naležením obsah resveratrolu stoupá. Meziročně byly také rozdíly. Rozdíly byly i v lokalitách dle jednotlivých terroir. Nedokázali jsme vyvodit obecná pravidla, jak docílit co nejvyššího obsahu. Výjimkou byla obecně odrůda Veltlínské zelené, zejména ze Staré hory v Horních Dunajovicích, které každoročně vedle specifické vůně a nižšího obsahu cukru v hroznech vykazovalo vyšší obsah transresveratrolu. V některých letech až 2 mg/l. Z toho důvodu vyrábíme z těchto vín i víno Dan Ermite. Při rozborech červených vín tuzemských i zahraničních dle odrůd většinou bylo nejméně ve Svatovavřineckém, nejvíce pak v Merlotu a zvláště v Rulandském modrém. Obsahy jsme zjišťovali v autorizované laboratoři Ecolab Znojmo, ve spolupráci s Ing. Svobodníkem.


  3. V roce 2002 jsme se zaměřili na velmi aktuální téma, které je v popředí zájmu, a to na obsah mykotoxinů ve vínech. Jde o škodlivé toxické látky – sekundární metabolity vláknitých hub, tzv. plísní (převážně aspergillus a penicillium). V roce 1995 se sledování mykotoxinů v potravinách poprvé zabývali v Kanadě, později ve Velké Británii. Logickým vyústěním bylo i sledování mykotoxinů a z nich zejména ochratotoxinu A ve vínech. Výzkumy pak následovaly v Německu, Japonsku, Švýcarsku, Itálii, Francii. Znovín Znojmove snaze předejít a ochránit zdraví konzumentů vín z firmy Znovín se obsahem těchto látek začal také zabývat. Ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí v Hradci Králové, která je vybavena Národní referenční laboratoří pro biomarkery mykotoxinů a mykotoxiny, zejména s RNDr. Františkem Malířem, PhDr. vedoucím této laboratoře, se uskutečnil průzkum některých vín tuzemských a zejména Znovínu z různých ročníků, vín vyrobených z hroznů napadených plísní a z hroznů červenýchbílých. Stanovovaly se zejména ochratotoxyny A, afl atotoxiny B1, B2, G1, G2 a deoxynivalenol. Ve všech vínech Znovínu ať bílých, červených, ledových či slámových byly obsahy mykotoxinů hluboce pod limity vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 53/2002. Dokonce byly nálezy většinou pod mezemi stanovitelnosti použitých metod, které jsou plně srovnatelné s vysoce citlivými celosvětově užívanými metodami. Poněkud vyšší obsah, i když pod normami pro potraviny, byl u některých francouzských červených vín. Z důvodu obavy před novými důsledky zjištění ochratotoxinů ve víně i Mezinárodní vinařská organizace (OIV) se na svých zasedáních momentálně zabývá tímto problémem. Předpokládá se, že asi odroku 2005 bude pro vína stanovena mezní hodnota okolo 2 mg/l. Přístroje používané při stanovení mykotoxinů v našich vínech měřily hodnoty s citlivostí v setinách miligramů na 1 litr. Většinou však ani této hranice citlivosti naměřené hodnoty nedosáhly.


  4. Obsah zbytků nejvíce frekventovaných postřikových látek byl také předmětem našeho výzkumu v letech 2000–2002 včetně. Jednalo se o tyto látky z těchto postřiků: metalaxyl Ridomil penconazole Topas triadimefon Bayleton triadimenol Bayleton vinclozolin Ronilan asoxystrobin Qadris iprodione Rugikan folpet Folpan Sledovali jsme obsah těchto látek jak v hroznech – resp. v moštech před kvašením, tak ve vínech pro druhém stáčení, tedy ještě po prokvašení po oddělení kvasnic, před fi nálním lahvováním. Opět jsme spolupracovali, a to po dobu 3let s Ecolabem Znojmo – autorizovanou laboratoří. Mošty i vína byly každý rok ze stejné lokality, vždy od rozdílných výrobců, kteří každý rok rozdílně postřikovali. Zjistili jsme, že v moštech před kvašením se v některých případech skutečně tyto látky objevují, a to dle používaných postřiků v jednotlivých letech. V hotových vínech díky oddělení kvasnic a dalším technologickým oatřením však byly obsahy hluboko pod normami. Vyšší obsahy, i když stále pod normami, jsme zjistili pouze u jednoho zahraničního vína z Maďarska. Zahraniční vína jsme testovali z kontrolních důvodů. Jelikož však u vín není přesně specifi kován tento obsah zákony nebo vyhláškou, museli jsme vycházet z norem pro stolní hrozny, které se prodávají na přímý konzum. Výsledky byly velmi pozitivní, a to je určitě další dobrý signál pro konzumenty, že víno je opravdu zdravé, a to po všech stránkách.
Informace pro účastníky Putování po vinicích 2022 zavřít
Nabídka vín Putování po vinicích 2022 zavřít
Potvrzení
Kliknutím na tlačítko níže potvrzujete,
že je Vám více než 18 let.
Potvrdit