Zkratka: Ch
Synonyma: Pinot Chardonnay, Morillon, Weisser Clevner, Gelber Weisburgunder
Tradiční oblasti: Francie (Burgundsko, Champagne), Rakousko, Itálie
Keř: bujného růstu, podobný keři odrůdy Rulandské bílé
Listy: řapíkový výřez listů ve tvaru lyry, ostré vrcholky laloků, tmavší, lesklé, málo dělené, tří- až pětilaločné nebo celokrajné
Hrozny: malé až středně velké
Bobule: žlutozelené
Stáří a původ: stará odrůda, Francie
Odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Odrůdu Heunisch přinesli do západní Evropy Hunové a pěstovala se ve všech evropských vinařských oblastech pro dobrý vzrůst a bohaté sklizně. Odrůda měla mnoho synonym. Například u nás byla ve středověku známá pod názvem Běl velká. Je zajímavé, že i když Heunisch dával víno lehké až vodnaté, při jeho křížení s Rulandským modrým vznikla tak vysoce jakostní odrůda, jakou je Chardonnay.
Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner.
U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nepochybně dává nejkvalitnější bílá vína na světě.
Je to hlavní bílá odrůda Burgundska, kde v oblasti Chablis dává světoznámá stejnojmenná vína na těžkých vápenitých jílech (kimeridžské jíly). Na křídových půdách oblasti Champagne je bílou složkou šampaňských vín. Chardonnay je rozšířenou odrůdou nejen po celé západní i východní Evropě. Například Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy a v jejím rozšiřování nezaostávají ani v Jižní Americe, Austrálii, na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice.
Období sklizně: od druhé poloviny září
Víno
Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech.
Chardonnay z teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání na lahvi.
Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování).
Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje.
Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá
Vůně: intenzivní, plná, harmonická
Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování
Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře.
