Chcete déle žít? Pijte víno
Pravidelné pití malého množství vína nejen nekrátí, ale naopak podstatně prodlužuje život.
Pravidelné pití malého množství vína nejen nekrátí, ale naopak podstatně prodlužuje život.
Od 16. století, kdy byl popsán poprvé vztah mezi pitím alkoholu a postižením jaterní funkce, straší lidstvo již celá staletí představa, že když budeme pít, skončíme jako alkoholici s jaterní cirhózou.
Profesor MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA je přednostou Gynekologicko porodnické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, současně je i lékařským náměstkem pro reprodukční medicínu.
Střídmé pití alkoholu významně snižuje vznik diabetu mellitu 2. typu ve srovnání s osobami popírajícími jakoukoli konzumaci alkoholu.
V Revue České lékařské akademie č. 7/2011 vyšel zajímavý článek Prof. MUDr. Milana Šamánka, DrSc., FESC, FCMA, z nichž jsme vyjmuli zajímavé pasáže a v tomto i v dalších vydáních Katalogů vín, služeb a informací je budeme otiskovat.
Názory na pití vína se změnily po zjištění začínajícího mladého vědce A. Selwyna St. Legera v roce 1979.
Praktické zkušenosti akciové společnosti Znovín Znojmo s výzkumy týkající se úvah, zda víno je zdravé. Znovín se z hlediska toho, co má vliv na lidské zdraví a co se díky vínu dostává do člověka, zabýval mimo jiné čtyřmi aspekty.
V současné době je považováno pravidelné každodenní pití malého množství alkoholického nápoje (20–40 g alkoholu u mužů a 10–20 g u žen) za prospěšné v prevenci srdečního infarktu a anginy pectoris. Svědčí o tom bohatá literatura, kterou zahájil v roce 1979 Dr. A. Selwyn St. Legere svojí studií o vlivu pití alkoholu na srdeční úmrtnost v osmnácti rozvinutých zemích světa.
Největší světová studie potvrdila lepší zdravotní výsledky při pití bílého než červeného vína. Výzkum prováděný prof. MUDr. M. Šamánkem a spolupracovníky zpochybnil platnost tzv. francouzského paradoxu, tj. zdravotních výhod, které má podle Francouzů pití červeného oproti bílému vínu zejména v nemocnosti a úmrtnosti na nejnebezpečnější srdeční chorobu, kterou je srdeční infarkt a obecně ateroskleróza.
Nové experimentání a epidemiologické poznatky o látkách obsažených ve víně ve vztahu k nádorům trávící trubice, část 1. Již v průběhu předchozích tří podzimních brněnských konferencí Víno a zdraví 2003-2005 jsem upozorňoval na mezinárodně publikované poznatky, které se týkají příznivých účinků biaktivních polyfenolických látek typu resveratrolu, katechinu, quercetinu, fenisteinu a dalších, obsažených ve vinné révě a ve víně, působících proti nádorové řeměně buněk a progresi nádorového bujení.
Pro pochopení možných dopadů poznatků o účincích látek obsažených ve víně jsou již k dispozici také některé nové zajímavé epidemiologické studie o sledování výskytu nádorů trávící tubice v populaci ve vztahu ke konzumaci vína. Barstad B a spol. (2005) v dánské studii analyzovali užívání vína ve vztahu k výskytu rakoviny žaludku u 15 236 mužů a 13 227 žen z let 1964–1992, čímž vlastně zhodnotili 389 051 „člověko-roků“.
